Václav Klaus v New York Times

„Vznětlivý Čech bude tváří Evropy“ – píše dnes deník New York Times a přináší nepříliš lichotivý portrét českého prezidenta Václava Klause.

V osmdesátých letech infiltrovala tajná policie ekonomické semináře pořádané Václavem Klausem, budoucím vznětlivým vůdcem České republiky, který byl podezřelý z velebení hodnot volného trhu. Agent tajné služby byl více překvapen Klausovou – teď již známou – arogancí, než kacířstvím proti marxismu.

„Jeho přístup a chování naznačují, že se cítí jako odmítnutý génius“, napsal agent tajné služby do zprávy, která byla později zveřejněna. „Dává najevo, že ten, kdo s ním nesouhlasí, je hloupý a neschopný“.

Několik desítek let poté vyvolává pan Klaus, 67-ti letý prezident České republiky a obrazoborec s perfektně zastřiženým knírkem, stále silné reakce. Podle Klause přispívá „zavádějící boj proti globálnímu oteplování“ k finanční krizi, Al Gore je „apoštol arogance“ a Evropská unie se chová jako komunistický stát.

Česká republika převezme rotující předsednictví Evropské unie a to vyvolává realné obavy z toho, že pan Klaus přivede do nesnází největší obchodní blok světa a zkomplikuje snahy EU řešit ekonomickou krizi a rozšířit pravomoci Evropy. Jeho role v České republice je více méně ceremoniální, přesto je však v zemi vlivným prvkem, má přívržence v Evropě a je velice rád středem pozornosti.

„Pane Bože, na řadě je Klaus“ zněl nadpis článku rakouského deníku Die Presse. Článek předpovídá pohromy, které by Klaus ve svazku 470 miliónů občanů, již tak rozdělených v otázce budoucího směru, mohl způsobit.

Avšak i ti, kteří se nejvíce obávájí Klause v roli kazisvěta, přiznávájí, že jeho vliv na politiku Evropy bude omezený, zejména díky jeho převážné symbolické funkci.

Ale Klausova ryzí vůle a rozněcující proslovy – britský spisovatel a historik Timothy Garton Ash ho kdysi nazval „nejhrubším člověkem, kterého jsem kdy potkal” – budou mít zřejmě určité následky.

„Klaus je provokatér, který překrucuje argumenty aby na sebe upozornil“, říká Jiří Pehe, bývalý poradce Václava Havla, Klausova předchůdce a rivala.

Pro Klausovy přívržence je Klaus statečný, osamělý křižák, obránce svobody, jediný evropský vůdce formovaný podle impozantní Margaret Thatcherové (Klaus má podle svých pomocníků fotografii Thatcherové na pracovním stole).

Pro kritiky je Klaus cynický populista, tvrdohlavý pragmatik, který se dlouho snaží vystupovat jako protějšek pana Havla, filosofa a snílka – a potížista.

Pan Klaus odmítl poskytnout k tomuto článku rozhovor. Jeho kancelář nazvala naše připravené otázky za „podivné“.

Bohumil Doležal, novinář a bývalý poradce pana Klause, označuje za největší Klausův talent jeho schopnost být přitažlivý pro průměrné Čechy, kteří nasávají jeho jednoduchý populismus spolu s pivem.

„Češi mají hlubokou a hysterickou minulost plnou nespravedlnosti a Klaus to umí dokonale využít“, říká Doležal a dodává, že post prezidenta – navzdory omezeným pravomocem – poskytuje auru císaře či krále.

„I kdyby byl prezidentem České republiky kůň, tak by měl 50 % podpory v průzkumech veřejného mínění. A Klaus je nepochybně chytřejší než kůň“, řekl Doležal.

Článek je v tištěné verzi New York Times 25. 11. 2008

Překlad je zkrácen, celá verze článku je na New York Times